Jak jsem vozil Nory

Vozit Nory v MHD není jen tak! Jednak je tam mnohem větší zima než na Slovensku, a podle Ondrejova psaní i mnohem větší sranda. Ale to může být i jeho stylem. Možná kdyby popisoval vyšívání v Zimbabwe, taky by vám to připadalo jako záviděníhodná činnost.
Ondrej se hřeje v paprscích slávy od chvíle, kdy pověsil na internet svůj první článek a způsobil tím doslova výbuch. S každým dalším příspěvkem narůstal tlak, aby texty vydal knižně.
Stalo se. Kniha, kterou právě držíte v rukou, se na Slovensku stala zcela nečekaně bestsellerem. Kromě tisíců čtenářů si získala i uznání kritiky – nominaci na Cenu René. Jestli doufáte, že se dozvíte pikošky o geografických a demografických rozdílech a o norských zvyklostech, máte částečně pravdu. Jenomže je nemusíte postřehnout, protože se právě budete smát Ondrejovým neopakovatelným, trefným přirovnáním nebo mistrovsky gradovaným pointám.
Ondrej Sokol se narodil roku 1980 v katastru malebného města Trenčín. Měl snahu vystudovat překladatelství a tlumočnictví, ale po zrušení fakulty se nakonec rozhodl splnit si dětský sen a začal jezdit pro Dopravní podnik Bratislava. Odtud už to nabralo rychlý spád – po čtyřech měsících odešel do Norska, a dobře mu tak. Je to práce venku, vsedě, s hezkým výhledem a, jak sám říká, rozmanitá, každý den ho vytočí něco nového. Zároveň doufá, že reputace mezinárodně vydávaného autora bude mít pozitivní vliv na jeho sexuální život.